Tomar
Kristův klášter v Tomaru
Tomar se nachází 57 km severovýchodně od Santarému, má 16 500 obyvatel. Město se nachází na březích řeky Nabăo, na úpatí lesnatého pahorku. Vévodí mu hrad ((16, Castelo), který postavil v r. 1160 Gualdim Pais, třetí velmistr templářů.
Portál kostela Kristova kláštera (15, Convento de Cristo) připomíná španělský platereskní styl (bohatý plastický dekor španělské raně renesanční architektury konce 15. st. uplatňující pod vlivem uměleckého řemesla antické, gotické a maurské prvky) a vytvořil jej Joăo de Castilho, nástupce Dioga de Arruda.
K bývalé templářské oratoři dal král Manuel I. přistavět loď, spojenou s rotundou obloukem, který vybudoval Diogo de Arruda. Templářská rotunda (Charola) byla postavena ve 12. st. podle vzoru Svatého hrobu v Jeruzalémě.
Osm pilířů nese osmistěnnou konstrukci o dvou patrech překlenutých kupolí. Chodba s kruhovým obloukem odděluje tento osmistěn na 6 stranách od vnějšího polygonu. Malby, zdobící osmistěn i sochy z polychromovaného dřeva, pocházejí ze 16. st..
Loď postavil Diogo de Arruda; je pozoruhodná bohatou manuelskou výzdobou.
Dvoupatrovou křížovou chodbu postavil v l. 1557 - 1566 Diogo de Torralva v renesančním palladiovském stylu; v přízemí je toskánské, v patře jónské sloupoví. Stavba svou přísností a hladkostí bez ozdob kontrastuje s manuelskou výzdobou kostelní lodě. V těchto prostorách byl v r. 1581 španělský král Filip II. provolán portugalským králem.
Točité schodiště vede na terasy, odkud je velice zajímavý pohled na klášterní budovy jako celek. Na terasy je také přístup z Křížové chodby sv. Barbory. Odtud je možné pozorovat proslulé manuelské okno kapitulní síně na její severozápadní straně. Je to dílo Dioga de Arruda, nejnádhernější příklad manuelského stylu v Portugalsku. Výzdoba začíná pod oknem kořeny korkového dubu a vine se po obou sloupech v podobě lodních stožárů, obtočených lany. Ve spoustě rostlinných motivů je možno rozeznat korály, korek na stavbu lodí, provazy, lana, řetězy a mořské řasy. Celek je korunován erbem krále Manuela I., armilární sférou a řádovým křížem. Okno je jakoby připoutáno lodními lany k věžičkovitým výběžkům podobného stylu. Jedna z věžiček je ovinuta řetězem, druhá stuhou symbolizující patrně řád Zlatého rouna a Podvazkový řád.
Hřbitovní chodba a tzv. Chodba očištění pocházejí z 15. st. a byly vybudovány v gotickém slohu pod vedením prince Jindřicha Mořeplavce.
Oratoř - oddělený nebo uzavřený čestný prostor v kostele s vlastním vstupem, do interiéru otevřený arkádou; menší modlitební prostor s omezenou přístupností.
Templáři - první církevní rytířský řád, založený v době křížových výprav v Palestině. Král Balduin II. jim v Jeruzalémě vyhradil část svého paláce - templu Šalamounova, odkud přijali označení. V čele řádu velmistr. Řád rozšířen v Evropě ve 13. st., zrušen 1307.
Armilární sféra - ve starověku používaný přístroj k měření poloh hvězd. Skládal se z několika kovových pruhů, znázorňujících nebeský rovník, ekliptiku, poledník a obzor.
Kaple Početí P. Marie (14) je renesanční stavba na svahu od kláštera k městu.
Na náměstí Republiky stojí kostel sv. Jana Křtitele (8), gotická budova z 15. st. s manuelskou zvonicí. Je tu řada obrazů od Gregoria Lopese ze 16. st., zvláště Poslední večeře a Stětí sv. Jana Křtitele, dále Křest Krista, dílo postugalského malíře stojícího pod vlivem Quentina Matsyse.
Jedním z nejstarších projevů portugalského lidového umění a kultury je slavnost ošatek (tabuleiros), která se koná ve městě a jeho okolí každý lichý rok v létě; je to díkuvzdání za bohatou úrodu. Dívky v bílých šatech nesou ošatky z proutí, které jsou i s výzdobou stejně vysoké jako ony. V nich je zasazeno pět nebo šest hůlek, na které jsou navlečeny chleby zvláštního tvaru. Celek je korunován květinovým věncem a vyzdoben obilnými klasy, ovocem, zeleninou, množstvím květin a barevných stužek. Dívky nabízejí chléb, víno a maso. Tento zvyk se zachovává i na Azorách, v Brazílii a u portugalských vystěhovalců ve Spojených státech amerických.