Algarve - Lagos
Útesy v Lagosu
200 km jihozápadně od Lisabonu, 10 000 obyvatel
Rybářský přístav, ležící na západním břehu zátoky, uzavřené na severu svahy pohoří Monchique. Konzervárenský průmysl, v okolí pěstování rýže. Středisko plachtařského sportu a místo každoroční mezinárodní regaty.
Zdejší přístav byl významný již v době velkých zámořských objevů. Byl hlavní námořní základnou prince Jindřicha Mořeplavce, odtud vyrazil Gil Eanes, který jako první obeplul africký mys Bojador, považovaný tehdy za konec obydleného světa.
Na rozsáhlém prostranství mezi přístavem a Starým městem stojí pomník Jindřich Mořeplavce. Regionální muzeum má prostou fasádu, ale bohatě zdobený barokní interiér. Kostel sv. Antonína. Na náměstí Republiky ve starém domě s arkádou (proti kostelu P. Marie) byl v 15. st. první trh s černošskými otroky v Evropě.
Do vzdálenosti 2 km od centra města jsou pláže Lagos, Luz, Dona Ana a Meia Praia. Kempy.
K nejkrásnějším plážím patří Praia de Rocha u městečka Portimăo. Obludné betonové město hotelů odpuzuje, teprve těsně podél pobřeží najdete malé hotýlky, restaurace, vinárny a stovky obchodů s typickou atmosférou přímořských rekreačních středisek.
Také tady se můžete kochat nádherou skalnatých útesů hnědé až červené barvy. Oddělují pláže od "vnitrozemí" podobně jako v Algarve. Přírodní síly mnohaletým působením vymodelovaly skály do bizarních tvarů. Oblouky, sloupy a dokonce i jeskyně v útesech jsou doplňovány působivými skalisky, která vystupují z moře. I když podél celého pobřeží vyrůstají hotely a turistické komplexy, a vzniká tak takřka souvislý pás rekreačních zařízení, lze objevit pláže, na něž po celý den nikdo nevkročí.
Největší a nejznámější rekreační středisko Albufeira leží přibližně uprostřed asi dvousetkilometrového jižního portugalského pobřeží. Původně to byl rybářský přístav, který založili Féničané. Domky místních obyvatel s verandami šplhají do skalnatého svahu nad krásnou zátokou. Na malou hezkou pláž rybáři vytahují své pestrobarevně natřené loďky a připravují se na lov. Pozoruji je, když ráno opravují sítě a chystají si další potřeby, aby mohli večer vyrazit do temné noci. Na bocích člunů září hvězdičky, zvířecí figury a velké oči, které mají zahnat ďábelské síly číhající na moři. Když přeje rybářům štěstí, nabízejí úlovek na blízkém tržišti. Tuňáci a sardinky putují přímo do hotelových kuchyní. Hotely, bungalovy a apartmány sesazené do nejrůznějších tvarů, výšek i délek poskytují turistům tisíce lůžek. V Albufeiře existují pochopitelně i další běžné služby, spousta restaurací a barů, obchůdků se suvenýry, stánků se zeleninou, ovocem, zmrzlinou a nápoji.
Turisté si zde mohou zpestřit pobyt i typicky pyrenejskou atrakcí - býčími zápasy. Plakáty upozorňují, že býk nebude zabit v aréně, čímž chtějí zdůraznit, že portugalská korida není tak krutá jako španělská. Toreador však nestojí před býkem přímo. Sedí na koni, kterého mistrně ovládá, což je zážitkem pro každého diváka. Produkci provází kapela, v níž mají hlavní slovo trubky. Většinu návštěvníků býčích západů v Algarve tvoří cizinci, kteří ovšem nemají patřičné pochopení pro tradiční portugalskou sváteční událost. Není proto neobvyklé, že býk zbaběle prchající před toreadorem má větší ovace než srdnatý, pohledný muž, který ho ze hřbetu koně udolal ranami bodce.
Uprostřed zeleně stromů a keřů se rozkládá Vilamoura s krásnými golfovými hřišti a ještě východněji leží hlavní město Faro. Pro většinu turistů je díky svému mezinárodnímu letišti vstupní bránou do Algarve. V blízkosti letištní budovy upoutají pozornost desítky parkovišť s tisíci auty, která půjčovny nabízejí turistům k pronajmutí. Pohodlně tak mohou navštívit řadu krásných památek a zajímavých míst.
Faro se rozkládá kolem malebného přístaviště jachet. Nedaleko odtud vstupuji renesančním obloukem do dlážděné ulice staré části města, které vévodí katedrála. Uvnitř je zdobena krásnými kachlíky, pocházejícími ze 17. st.. Při majestátním karmelitském kostele stojí Kaple kostí, vystavěná z koster a obložená lebkami, které prý byly vykopány z přilehlého přeplněného hřbitova. Ve Faru je také možno navštívit námořní a rybářská muzea.
Půvabné městečko Tavira založili Féničané již ve 4. st. př. Kř. Uličky starého města s mnoha schody míří na vrch s renesančním kostelem Milosrdenství. Je jedním ze 37 chrámů ve městě. Vyhlížím z hradeb opevnění přes střechy měšťanských domů na moře, do kterého ústí řeka Gilao. Její nábřeží se stalo městskou promenádou. Také parky v okolí potvrzují, že přívlastek "zahrada Portugalska" patří Algarve právem. Kaméliemi, pelargóniemi, oleandry a dalšími okrasnými květinami a keři jsou oživovány zářivě bílé domy s ozdobnými komíny, typickými pro tuto část Portugalska. Podél silnic se rozprostírají ovocné sady s fíkovníky, pomerančovníky a mandlovníky.
Směrem od západu na východ se pobřeží mění. Strmé útesy a rozeklaná skaliska přecházejí v pozvolně se svažující břehy s písečnými kosami a malými ostrůvky. Algarve odděluje od sousední španělské Andalusie řeka Guadiana.
Pohraniční město Vila Real de Santo António dal markýz de Pombal vystavět podle vzoru vlastní velkolepé přestavby lisabonské čtvrti Baixa, zničené zemětřesením. Uprostřed sítě pravoúhlých ulic leží náměstí, moře je lemováno širokými nábřežními třídami.
Nedělní odpoledne tráví Portugalci v restauracích, kde si dopřávají pochoutky skvělé národní kuchyně. Základem pro přípravu téměř všech jídel je česnek, nezbytným doplňkem portugalské víno a sladké zákusky. Všude je spousta příjemných restaurací s laskavou obsluhou. Kdo dává přednost domácí kuchyni, kupuje na trhu. Po celém náměstí se rozkládají stánky s ovocem a zeleninou, masem, rybami, luštěninami a kořením.
Před staletími bylo Algarve výchozím bodem pro poznání světa. Dnes tam přijíždí turistický svět a nachází krásné pláže s jemným pískem, poměrně neporušenou přírodu, bohatou historii i příjemnou atmosféru a milé přátelské domorodce.