Pobřeží Algarve
Útesy v Algarve
O osudech slavných portugalských mořeplavců přemýšlím na mysu Sv. Vincenta. Tato výspa kontinentální Evropy hraje od nepaměti roli velice důležitého orientačního bodu pro lodě plující do Středozemí, k africkým i jihoamerickým břehům. Dnes se ohlašuje světlem majáku, který tu byl postaven na začátku 20. st. Tmavá mračna se nad jeho červenou kopulí ztratí stejně rychle, jako se objevila, a pod duhovým obloukem, který se zjevuje nad nádherným pobřežím, se na protějším břehu hlubokého zálivu rýsují obrysy mohutné pevnosti.
Právě v Sagres se psala nejslavnější kapitola portugalských dějin. Princ Jindřich, zvaný Mořeplavec (1394 - 1460), tady založil první námořní školu na světě a soustředil v ní učence z celé Evropy. Kartografové, astronomové a zkušení námořní kapitáni shromažďovali zprávy z cest a plánovali objevné plavby a obchodní výpravy. Pozůstatkem námořní školy je kruh vytyčený z kamenů zasazených do země. Má průměr 40 metrů a jeho střed přetíná několik podobně vytvořených linií. Představuje kompas a údajně pochází z Jindřichových dob. Podobně jako jiní návštěvníci pevnosti opatrně překračuji kamenné obrysy názorné učební pomůcky. Jindřich plavby sledoval a řídil, ale kupodivu se jich nikdy sám nezúčastnil. Svou činností navazoval na práci vlastního otce krále Jana I. Ten za dlouhých 45 let vlády na přelomu 14. a 15. st. posílil portugalské obchodní loďstvo a povýšil Lisabon na jeden z nejvýznamnějších obchodních přístavů Evropy. Portugalští námořníci se vydávali na cesty, jimiž přispívali k poznání do té doby neznámých končin světa. Když se Vasco de Gama vylodil v r. 1498 u indických břehů, zahájil novou epochu v historii světového obchodu a Portugalcům se otevřela cesta k nadvládě nad Indickým oceánem i k dočasnému postavení světové námořní velmoci.
Hlavní námořní základnou prince Jindřicha Mořeplavcce byl Lagos, vzdálený pár desítek kilometrů východně od Sagres. Na prostranství mezi přístavem a starým městem stojí jeho pomník. Míjím ho cestou na náměstí Republiky, kde dům s arkádou je svědkem méně příjemné stránky objevných plaveb. Zahájily totiž jednu z nejhanebnějších kapitol v dějinách civilizace, jímž byl obchod s černošskými otroky a právě tady prý byl první trh. V Lagosu rovněž vznikla první obchodní společnost, která otroky dovážela z Afriky. Lagos hrál významnou roli i v době vzkvétajícího obchodu s portugalskými koloniemi. Na moři v jeho blízkosti se odehrála řada námořních bitev a dramatických zápasů lodních korábů s mořským živlem, jež mnohdy končily jejich ztroskotáním. Město zažilo i útoky slavného piráta Francise Drakea v r. 1578.
Procházím se úzkými uličkami starého Lagosu, svíranými zářivě bílými stěnami domů, a nad hlavou se mi pohupuje rozvěšené prádlo. Na rohu vystavují své zboží prodavači pohlednic, suvenýrů a uměleckých předmětů. Přejdu přes řeku Ribeiru po zajímavě řešeném mostě s dvěma zdaleka viditelnými stožáry, které nesou vozovku zavěšnou na ocelových lanech a odbočuji do vnitrozemí směrem na Silves.
Místní hrad, který se přede mnou znenadání zjevuje, patří k pozoruhodným arabským vojenským stavbám. Silves byl hlavním městem maurského Algarve. I samotné jméno Algarve pochází z arabského al-gharb neboli západ a připomíná, že to byla nejzápadnější část Evropy, kterou na Pyrenejském poloostrově Arabové dobyli a 550 let drželi ve svých rukou.
V současné době je Algarve především významnou turistickou oblastí. Od sousedního severnějšího Alenteja ho dělí nepříliš vysoké břidličnaté pohoří, jež vytváří přírodní hradbu proti větrů ze severu. V zimě ho ohřívá teplý africký vzduch a v létě přináší příjemné osvěžení mírný vánek od Atlantiku. Díky příhodné poloze začíná jaro v Algarve již v lednu a ještě v říjnu máte dojem, že jste uprostřed léta. Snadno tak uvěříte, že sluníčko skutečně v Algarve září 3 000 hodin ročně, jak kdosi spočítal.